Tip Cesta za poznáním
Kameiros – řecké Pompeje na Rhodosu

Pomalu stoupáme k pomyslné bráně do města, které bylo jedním ze tří původních nejvýznamnějších měst Rhodosu. I dnešní fragmenty dávají tušit zašlou krásu města řemeslníků a rolníků, které jako„hliněnou pokladnici“ popisoval již Homér v Iliadě.

Silné zemětřesení roku 226 před naším letopočtem, které v mořských hlubinách pohřbilo i jeden ze sedmi divů světa – Kolos rhodský, město zničilo. Povstalo však z ruin znovu v novém helénském hávu, z něhož také pocházejí dnešní vykopávky.

Nové zemětřesení s letopočtem 139, znamenalo novou zkázu a vysídlení města, které je také označováno jako řecké Pompeje. Město zůstalo téměř zapomenuto až do roku 1859, kdy jej pro svět „vykopali“ archeologové Salzmann a Biliotti.

Kameiros, který si podržel spíše vesnický charakter, byl nejmenším ze tří měst tvořících starý rhodský stát - více izolovaný a konzervativní ve srovnáním s obchodu holdujícím městem Lindos a aristokratickým Ilyssosem. Rozvoj keramiky ve městě, který zmiňuje právě Homér, podmiňoval rozvoj exportu zemědělských produktů z okolní zemědělské půdy.V šestém století zde byly raženy také první mince na Rhodosu.

Skvost helénského stavitelství

Město je dnes jedinečnou a ještě plně nedoceněnou ukázkou helénského stavitelství veřejných staveb i soukromých domů, které byly budovány v ulicích šachovnicovým systémem.

Když stojíte na nejvyšším možném bodě nad městem, vidíte zřetelně rozdělení Kameirosu do tří nestejných částí: na nejnižší úrovni je agora – tržiště, na stráni kopce zóna soukromých domů a na vrcholu kopce Akropol. Odkryté trosky a rekonstruované vykopávky dokladují, že vchod chrámové terasy Fontány zdobily kdysi sochy významných osobností a bohů. Pohled s respektem spočine i na dalších dvou terasách s oltáři, před nimiž kdysi stál Apollónův chrám.

Po širokém schodišti vstoupíme na hlavní třídu po jejichž obou stranách jsou dobře viditelné obvodové zdi domů. Zbytky antické kanalizace vypovídají o známé vyspělosti vzdálených předků. Po hlavní ulici vystoupáme i k troskám chrámu bohyně Athény Kameirské z konce třetího a počátku druhého stol. př.n.l.. Na levé straně chrámu je patrná cisterna o objemu asi 600 m krychlových na zadržování dešťové vody, z níž byla voda potrubím rozváděna do domů.

Ze stejného období zřejmě pochází i rozlehlá „stoa“ – sloupová síň postavená podél náhorní roviny. Byla zde dvojitá kolonáda z dórských sloupů a za ní obchody.

Akropol - impozantní dominanta nad městem

Nabízela neopakovatelný pohled na moře a okolní krajinu. S centrem města byla spojena zmíněnou dvě stě metrů dlouhou sloupovou síní, pod níž je vidět také zbytky zásobníků na vodu. Své místo měl ve městě lázeňský dům a podle úvah průvodců, zde existovaly i veřejné záchodky, které v antické době plnily i úlohu konverzačního centra. Nebyly oddělené, propojené jen kanálkem s protékající vodou a uvažuje se i o kulise hudby „provozované“ hudebníky za zástěnou. Tento ryze lidský prvek ve výkladu průvodců o dávném životě způsobí, že si najednou docela dobře umíte představit i ruch na antické ulici a smlouvání v obchodech v podloubí, kde se nabízelo zboží získané výměnou či prodejem za hlavní místní produkty – fíky, vinné hrozny, víno a hlavně olivový olej.

Marcela Prošková

Foto autorka

1 Kameiros – hlavní třída vedoucí z agory k náhorní plošině.

2  Chrám bohyně Athény.

3 Nádrž na dešťovou vodu.